Dokumentární film Hitlerovi bodyguardi… Všemožné pokusy o zabití nacistického vůdce a Říšského kancléře Adolfa Hitlera.
Série dramatických dokumentů analyzuje motivy a metody různých subjektů, jejichž plánem bylo zosnovat atentát na vůdce nacistické Třetí říše, tyrana a bezcitného diktátora Adolfa Hitlera. Od nevydařených převratů, po nastražené bomby a otravy jedem. Vše bylo připraveno a naplánováno do posledních detailů.
Díky původním SS nahrávkám nám seriál nabízí fascinující pohled do nitra uzavřeného kruhu kancléřových ochránců, jejich praktik ochrany a na všudypřítomnou rivalitu.
Adolf Hitler způsobil smrt 60 milionů lidí. Nenáviděli ho nejen ti, které perzekuoval, ale i mnozí z jeho spolupracovníků. Bylo na něj spácháno čtyřicet pokusů o atentát, ale během pětadvaceti let se nikomu nepodařilo ho zabít. Sám Hitler tvrdil, že spíš než svým ochráncům za to vděčí náhodám a osudu. Sám razil heslo, že se atentátům nejlépe vyhne nepravidelností svého režimu.

Jednotlivé díly:
1. Jak Hitlerovi bodyguardi pracovali (How Hitler’s Bodyguard Worked)
Dokument mapuje osudy pouličního rváče Bruna Gescheho, který byl téměř až do konce 2. světové války nepostradatelným osobním strážcem Adolfa Hitlera.
O Hitlerovu bezpečnost dbalo několik složek čítajících tisíce lidí. Zprvu se Hitler obklopil svými dlouholetými spojenci, kteří vytvořili jeho osobní gardu, jejímž velitelem se stal i pouliční rváč Bruno Gesche. Když se Hitler stal Vůdcem, vznikl úderný oddíl SA, jehož členem byl i Rudolf Hess, a z SA se vyčlenil elitní oddíl SS – Hitlerův osobní ochranný oddíl. V době krize koncem dvacátých let byl do čela SS jmenován úředník Heinrich Himmler, jehož neukojitelná touha po moci s lety rostla. Mezi ním a Geschem, který holdoval alkoholu, panovala velká rivalita. Himmler se mnohokrát snažil Gescheho zbavit, ale nikdy se mu to prakticky nepodařilo…
Po roce 1933, kdy se stal Hitler říšským kancléřem, se další složkou stal Prapor tělesné stráže, jemuž velel Sepp Dietrich. Jeho členové hlídali úřady, plnili zvláštní bezpečnostní úkoly a chránili Hitlera při veřejných vystoupeních.
Himmler nato schválil vytvoření oddílu složeného z policejních detektivů (RSD), kterým však Hitler příliš nedůvěřoval. Oddíl prověřoval trasy a místa, kam Hitler přijížděl. Při vystoupeních ho hlídal osobní ochranný oddíl v čele s Geschem. Když však v roce 1939 krátce po odchodu Hitlera v mnichovské pivnici vybuchla bomba, znamenalo to pro Himmlera, který již vládl veškeré civilní policii, velkou ostudu.

2. První pokusy o zavraždění Hitlera (Early Attempts on Hitler’s Life)
Po první světové válce se Adolf Hitler nejprve zapojil do pouličních bitek. Zanedlouho ovládl NSDAP a vytvořil si kolem sebe ochrannou hradbu složenou z bývalých spolubojovníků.

3. Zabijte nového kancléře (Kill the new Chancellor!)
Po nových volbách, které se konaly po požáru říšského sněmu, nastala éra Třetí říše, v níž měl Hitler absolutní moc. Na jeho ochranu vznikla mnohočlenná Palácová garda.
V roce 1933 se Adolf Hitler stal kancléřem v čele koaliční vlády. Komunisté, Židé a katolíci se obávali ještě větší perzekuce, než panovala dosud. Když šéf nacistické propagandy Josef Göbbels dostal dopisovou bombu, obvinil komunisty – a Hitler proti nim poslal hnědé košile SA. Dochází k dalšímu násilí. Za první rok, kdy byl Hitler u moci, registrovala policie přes deset pokusů o atentát a spiknutí, ale Hitler dál vystupoval na veřejných shromážděních. Vládní bezpečnostní síly dělaly, co mohly
. Koalice stála Hitlerovi v cestě – a on chtěl dosáhnout nových voleb. V roce 1933 došlo k požáru říšského sněmu, z jehož zapálení byl obviněn slabomyslný Holanďan Marinus van der Lubbe, který byl poté popraven. Hitler vyhlásil výjimečný stav a Göring v čele policie nařídil tvrdý zákrok proti levici. V dalších volbách už nacisté získali ve sněmu absolutní většinu. Skončila Výmarská republika a začala třetí říše.
V prvním roce u moci byl Hitler úspěšný, v době krize dává lidem práci a vysílá nezaměstnané budovat dálnice. Zároveň však nechá zrušit odbory a zmrazit mzdy. Jen díky Hitlerově diktatuře lze však hovořit o ekonomickém zázraku.
Hitler měl svoji osmičlennou osobní ochranku, ale požádal svého dávného přítele Seppa Dietricha, aby zorganizoval soukromou armádu k jeho ochraně. Vzniká elitní Strážní prapor, Palácová garda nejprve tisíce důstojníků a vojáků, k níž se později připojovaly motorizované pluky a další jednotky. Nakonec měla třicet devět divizí. Přísná pravidla pro přijetí do této armády obsahovala i požadavek čistě árijského původu jejích členů. Gardě velel Sepp Dietrich, ačkoli Strážní prapor byl pod pravomocí SS velitele Heinricha Himmlera.
V roce 1933 vytvořil Josef Göring ze sledovacího oddělení pruské policie nechvalně proslulé gestapo, čímž konkuroval Himmlerovi. Ten mezitím zřídil u Dachau a později u Osnabrücku a na dalších místech Německa vězeňské tábory, kde zadržoval protivníky nacistů. Himmler připojil další regionální policejní sbory k SS. Göring měl problémy s hnědými košilemi SA, které svým pouličním bojem podkopávaly důvěru v policii. Himmler i Göring se nakonec v otázkách SS smířili, aby mohli společně zasáhnout proti SA. Himmler se stal šéfem veškeré bezpečnostní mašinérie s Reinhardem Heydrichem jako svým zástupcem. Chtěl vyhrát ještě jednu bitvu, protože jednotky SA páchající výtržnosti v ulicích znamenaly hrozbu pro Hitlera.

4. Noc dlouhých nožů (Night of the Long Knives)
Během jediné krvavé červnové noci roku 1934 se Adolf Hitler zbavil většiny svých protivníků a po smrti prezidenta von Hindenburga získal v zemi absolutní moc. Jeden z nejbližších Hitlerových přátel, Ernst Röhm, vytvoří na Hitlerův popud hnědé košile SA, jakési polovojenské sbory, a chce z nich udělat organizaci schopnou chopit se moci silou. V roce 1933 SA dopomohou Adolfu Hitlerovi k moci. Ten si však potom ke svým cílům zvolí politickou cestu a do čela SA jmenuje Hermana Göringa. Z SA se vyčlení elita černých košil SS jako osobní ochranka Hitlera. Velí jim Heinrich Himmler, který byl od začátku proti Röhmovi zaujatý. Röhm, který kolem sebe soustředil přes čtyři miliony hnědých košil, i nadále usiluje o revoluční změnu. Prohlásí o Hitlerovi, že by měl z politiky odejít. Jeho slova jsou považována za velezradu. Himmler se kvůli tomu spojí s Göringem, který velí gestapu. Himmlerův zástupce Reinhard Heydrich má vypracovat plán na odstranění Röhma.
Hitlera si mezitím zavolá i prezident von Hindenburg a chce, aby zasáhl proti SA. Himmler s Heydrichem připraví seznamy odsouzených k smrti a akce Kolibřík se v utajení rozjíždí. Himmler lživě informuje Hitlera o mobilizaci SA v Berlíně a Mnichově. Hitler se s doprovodem vydává do Bad Wiessee, kde Röhm právě pobývá, a osobně ho zatýká. Angažuje v akci Kolibřík i své staré přátele z ochranky, kteří mají svou věrnost Vůdci dokázat vraždami důstojníků SA. Konečný počet mrtvých během Noci dlouhých nožů v červnu 1934 vystoupil nejméně na osmdesát pět. Hitler chce starého přítele Röhma ušetřit, ale Himmler s Göringem ho přesvědčí, že Röhm musí zemřít. Ten možnost sebevraždy nepřijímá a je zastřelen.
Noc dlouhých nožů je vyvrcholením nenávisti mezi SA a SS a sporu o to, kdo zajistí Hitlerovi lepší ochranu. Během jediné krvavé noci Hitler vyhladil většinu svých nepřátel a Himmler v čele SS se stává pánem Hitlerovy bezpečnostní mašinerie. Po smrti von Hindenburga se Hitler ujímá i funkce prezidenta, čímž získává ve státě absolutní moc. Přesto takzvaní Röhmovi mstitelé během příštího roku zabijí více než sto padesát důstojníků SS. V letech 1934 – 1938 se také zpomaluje židovská emigrace ze země, protože část Židů uvěřila, že Hitler již antisemitskou notu opustil. Druhá část německých Židů však považuje toto období za klid před bouří a je rozhodnuta Hitlera zabít.

5. Pokusy Židů a emigrantů o zavraždění Hitlera (Jewish and Emigre Attempts to Kill Hitler)
V roce 1938 podnikli zoufalí Židé několik útoků proti nacistickým pohlavárům. Hitler v odpověď rozpoutal proti izraelitům, kteří ještě v Německu zbyli, pogrom, nazývaný Křišťálová noc.

6. Zabijte Hitlera dřív, než začne válka (Kill Hitler Before War Starts)
Proč se před válkou a v průběhu války nepodařilo Hitlera zabít? Nebylo to snadné. Na Hitlera měly samozřejmě políčeno i zahraniční mocnosti. Zabránit atentátu v cizině bylo pro jeho ochranku velmi náročné.
Hitlerovo osobní komando spoléhalo především na zbraně – pistole, dvanáct samopalů, dohromady dva a půl tisíce nábojů. Od února 1938 nastává Hitlerova expanze do cizích zemí; nejprve do Rakouska, kde se narodil. Anšlusu předchází návštěva rakouského kancléře Kurta Schuschnigga v Hitlerově soukromém sídle blízko rakouských hranic. Dvě hodiny ho Hitler zastrašuje a nechá ho hlídat SS. Schuschnigg podepíše, ale následně vyhlásí referendum. Hitler zuří. Obklíčí Rakousko, Schuschnigg rezignuje, novým předsedou vlády se stává šéf rakouské nacistické strany – a je rozhodnuto. Následující den vstoupí do země němečtí vojáci. Hitlera chrání oddíl nejméně 180 cm vysokých mužů árijského vzhledu (Leibstandarte SS Adolf Hitler), který je součástí SS, ale nepatří do armády. LSSAH použil Hitler už při „noci dlouhých nožů“ k likvidaci předáků SA, aby ujistil armádu, že stát je pro něj víc než strana. Velel mu Sepp Dietrich. Do Vídně jedou v koloně mercedesů, vracejí se triumfálně do vlasti. Hitlera vítají zástupy Rakušanů, strach mají ale Židé, komunisté a sociální demokraté. Hitler se cítí mezi svými, uvolněně a ochranka má co dělat. S vůdcem cestuje také jeho osobní fotograf Heinrich Hoffman. Nadšeného vítání před Vídní si všiml britský atašé v Berlíně a začíná přemýšlet o atentátu. Obává se, že tento génius zla brzy ohrozí i jeho zemi. Britský premiér Neville Chamberlain ale míní, že zabít diktátora takovým způsobem by bylo nesportovní…
Snadné obsazení Rakouska oslaví Hitler výletem do Itálie luxusním vlakem s ochrankou. Mussolini Hitlera uvítá, ten pak jede v otevřeném kočáře s králem Viktorem Emanuelem, cestuje i do Florencie a Neapole, ale od té doby jezdí už jen do podmaněných zemí. Jak dál na Československo? Hitler přemýšlí o spáchání atentátu na německého minstra zahraničí coby zámince ke vpádu do ČSR. Ne všichni generálové s ním souhlasí, agenti ho ale varují. Do nejvyššího vedení se stále častěji dostávají Hitlerovi lidé. Dokázala by armáda zasáhnout proti LSSAH? Generálové vedení Beckem jsou přesvědčeni, že Hitlera musejí zastavit. Dohodnou se na jeho zabití, aby se nemohl u soudu hájit a dál ovlivňovat masy. Spiklenci čekají na to, zda Německu vyhlásí válku nejen Francie, ale také Británie. Chamberlain ale udělá pravý opak – odjede do Německa a udělá vstřícné gesto. Mír je pro něho nejdůležitější. Němečtí spiklenci jsou otřeseni, Čechoslováci zděšeni. Hitler odmítne navrhovaný kompromis – plebiscit v Sudetech. Do toho zasahuje Mussolini s plánem uspořádat v Mnichově konferenci. Chamberlain tak vlastně Hitlera zachránil před zatčením a smrtí, věřil, že se spokojí se získáním Sudet. Hitlera toto úžasné nekrvavé vítězství nadchne, československé opevnění Němci jednoduše obejdou. Vzpurní generálové svěsí hlavy. Pak přichází březen, okupace Prahy, porušení dohody a odpočítávání k válce začíná…

7. Atentát v pivnici (Bombs and Paranoia)
Hitlerovým oblíbeným generálem byl Erwin Rommel, slavná Liška pouště. Ještě než se proslavil jako taktik v boji, byl šéfem jeho ochranky.

8. Šedá kolona (Dangerous Car Journeys)
Hitler miloval auta a rád se v nich předváděl. Jeho oblíbení strážci jezdili s ním, ostatní jej doprovázeli. Raději by prý umřel vestoje v mercedesu než nějakým potupným způsobem.

9. Lety do nebezpečí (Flights into Danger)
Možnosti létání Hitlera fascinovaly. Už ve 30. letech si uvědomil potenciál letadel pro druhou světovou válku. Potají obnovil letectvo své země a soustředil se především na výrobu rychlých bombardérů a stíhaček.

10. Hitlerovy nebezpečné cesty vlakem (Hitler’s Dangerous Train Journeys)
Hitler byl nejzranitelnější na cestách, a i když nejraději cestoval auty, vždy to nešlo. A proto si nechal vyrobit zvláštní vlak. Tato pancéřovaná obluda se stala jeho mobilním vojenským velitelstvím.

11. Atentáty na Hitlera ve Vlčím doupěti (Attempts to Kill Hitler at the Wolf’s Lair)
Hitlerovo Vlčí doupě ve východním Prusku obklopovaly lesy a bažiny – dokonalá divočina pro ukrytí vojenského velitelství. Masivní betonové bunkry a nepřetržitá ostraha nebyly snadným cílem.

12. Pokusy o atentát na Berghofu (Nearly Assassinated at the Berghof)
V bavorském Berghofu Hitlera napadaly myšlenky na ovládnutí světa. Právě tady činil důležitá rozhodnutí a plánoval invazi na západ i východ. Zpočátku tu byl pouze malebný domek.

13. Až do hořkého konce (Poison Gas Plot in the Bunker)
Válka se blíží ke konci. Hitler opouští svůj stan na západě a naposled používá obrněný vlak.

Originální název: Hitler’s Bodyguard.

Žánr: Dokumentární, historický.

Film režíroval: Jonathan Martin, Philip Nugus.